Čtvrtek 18. 3. 2010

18. 03. 2010 | † 03. 12. 2011 | kód autora: uoO

Když je člověk zaneprázdněný, den uteče jako voda. Ráno jsem si dala obvyklé cornflaky s jogurtem a malé jsem jen pomatlala tortilu marmeládou a zatočila do ruličky jako lívanec. Přesně jak si to přála. Práce mi nejdřív šla od ruky, ale pak jsem se na svém seznamu dostala k umývání ledničky, mrazáku (za plného provozu), mikrovlnky a trouby... To jsou věci, které vážně nenávidím. Dohromady mi to zabralo asi hodinu a půl, takže jsem nakonec skončila až v jedenáct. Jednu výhodu to ale mělo. Když jsem si k tomu drhnutí chtěla v pustit televizi, zjistila jsem, že tady dávají McLeods Daughters (McLeodovy dcery), seriál, který miluju. Tak jsem si trošku zvedla náladu a když bude čas, budu sledovat pravidelně=)

Svačinu jsem odbyla jablkem a nalila jsem do sebe skleničku vody (všechny tyhle moje skleničky mají 0.3l, takže jsou to vlastně spíš sklenice=)). Na hodinku jsem si sedla k počítači a věnovala se facebooku. Měla bych to omezit, ale baví mě hrát hry jako Pet Society a Country Story=) Pak jsem si ohřála balíček rýže a vylepšila to šunkou a sýrem

. V lednici jsem našla namíchanou vodu se sirupem, ale když jsem si nalila, chutnalo to jako voda s citronem... I tak jsem se ale překonala a vypila další sklenku.

V jednu hodinu mi začínal cleaning u Prima pána. Chodím tam jednou týdně na tři hodiny. Pán je doma sám, protože manželka pracuje přes den a on střídá noční a denní směny. Je moc milej, vždycky si se mnou povídá, vtipkuje a vůbec je tam příjemná atmosféra. Dům mají úžasnej, třípatrovej, v krásným prostředí. Paní musí být šikovná, je to tam nádherně zařízený. Ve čtyři hodiny jsem odcházela o 21 liber bohatší a celá šťastná, že to mám za sebou. Po cestě domů jsem se stavila do Tesca a koupila si pudingovej koláček ke svačině a taky müslli tyčinku a balíček žvýkaček. Byla jsem hladová a koláček jsem snědla hned. Doma jsem si nalila další sklinku vody, čapla psa a vyrazila na procházku.

Venku už není zima. Můžete chodit s rozepnutou bundou, nebo dokonce jenom v mikině. Zbožňuju tohle počasí. Většinou se to stane ze dne na den, prostě se ráno probudíte, vyjdete ven a je to. Najednou se nemusíte choulit do kabátu, abyste se zahřáli. Můžete jít do parku a sednout si na lavičku, protože svítí sluníčka a nejen to. Ono už i hřeje. A věci se změní. Předtím jste chodili psa venčit jen tak dlouho, jak bylo nutné, ale teď se procházíte, vybíráte si delší cestičky a nikam nespěcháte. Lidi se začínají rozhlížet a semtam se na vás i někdo usměje. Proto mi dneska ta procházka zabrala asi hodinu. Vybírala jsem si delší cestičky a pořád se rozhlížela. Už tady kvetou krokusy. Ne sněženky, ale krokusy! Jsou modré a žluté a bílé a kvetou skoro v každé zahrádce. Je to paráda. Tak jsem si chodila a snědla u toho svou müslli tyčinku. Byla mooc dobrá, brusinková.

Když jsem se vrátila, dům byl prázdný. Za chvíli ale přivezla malou Em babička. Naštěstí babi chvilku zůstala a hrála si místo mě, takže jsem měla volno. Když se vrátila i domácí, zalezla jsem do sprchy, abych už mohla po babysittingu, který mám dneska domluvený, padnout rovnou do postele. Jdu hlídat k jedné paní Es, která je kamarádkou mojí domácí. O půl sedmé tam mám být. Rychle se ještě podívám na jeden díl TBBT, sním misku cereálií s mlékem a vyrážím do tmy, která se venku mezitím snesla. Navíc ještě začalo pršet, anglické počasí jak vyšité=) Dům najdu bez problémů a seznámím se se svou novou svěřenkyní. Holčička je milá, hezky se na mě směje a hned mi ukazuje svůj úplně první kývající se zub. Kýve se opravdu povážlivě, nedivila bych se, kdyby jí vypadl už dneska v noci. Snad se jím nezačne dusit za mé služby...

Nakonec dopadne všecko dobře. Chvilku se koukáme na telku a potom jí přečtu krátkou pohádku O třech prasátkách. Já se pak koukám v obýváku na kousek Penelope a jiný kousek Benjamina Buttona. V jedenáct přichází z práce otec rodiny. Moc sympatickej chlap, vrazí mi do ruky 25 liber a ještě mě doprovodí domů. Nebude mi vůbec vadit, když mě budou potřebovat častěji=)

Doma to hezky voní, domácí pekla cookies. Jednu mi strčí do ruky a je to veliká dobrota. Já vím, je sice půl dvanácté v noci, ale já jsem dneska hodně pracovala. Beru to jako odměnu=) Taky mi hned ukazovala hambatý obrázky, který dnes koupila a který si chce pověsit v ložnici... Zase další krámy na oprašování. Ale co...

Dnešek hodnotím na jedničku, vydělala jsem skoro tolik peněz, jako dostávám normálně za celotýdenní práci od své rodiny. Trochu jsem se hýbala a jedla tak normálně, přiměřeně. Pití bych shrnula na tři a půl skleničky, což je myslím lepší než včera. Zítra už vypiju čtyři=)

Karamelka

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky osobni

Související články