Neděle 21. 3. 2010

22. 03. 2010 | † 03. 12. 2011 | kód autora: uoO

Krásný den jak má být=) Vstávání brzo ráno mě v neděli sice trošku rozčiluje, ale překousla jsem to, stejně jsem zase vylezla z pokoje až po desáté. Dala jsem si rychlé cornflakes s jogurtem a začala se připravovat na dnešní výlet do městečka, kde jsem ještě nebyla. Vyjely jsme s Jé po dvanácté a autobus mě opět zpoždění. Čtvrthodinka sem, čtvrthodinka tam, koho to zajímá? Za necelou hodinu jsme byly na místě a užívaly si svěží vzduch a sluneční světlo, které se nám během zimy tak výrazně  nedostávalo...

Vstoupily jsme do velkého obchodního centra a protože jsme obě jenom snídaly, zamířily jsme rovnou najít nějaké pěkné místo na oběd. Vybraly jsme restauraci Nandos a já se začala strašně těšit na obyčejné domácí jídlo. Objednala jsem si kuře s poloviční porcí hranolek a pálivé rýže a taky 'bezedný kelímek', což je podle mě báječná věc. Zaplatíte částu nepatrně vyšší než za normální pití, dostanete skleničku a můžete si chodit k samoobslužnému pultu nalévat nápoje co hrdlo ráčí=) Dala jsem si nakonec tři skleničky a víc už jsem nemohla, ale i tak dostal můj pitný režim nečekanou porci. Taky jsem si dnes s sebou přibalila půllitr vody, a průběžně upíjel

. Jídlo bylo báječné, žádná veliká porce, prostě normální zdravý obídek, snad až na ty hranolky, ale těch moc nebylo. Chvilku jsme ještě poseděly a pak se vydaly do obchodů. Jé začala okamžitě hledat obchod se sladkostmi, prý si po tom slaném potřebuje dát něco sladkého... Samozřejmě, že jsem dostala na cukroví okamžitě chuť taky. Raději jsem se proto odebrala do obchodu s filmy a hudbou a s Jé si domluvila sraz za hodinku.

Našla jsem pravý poklad, Charlie and Chocolate Factory jen za 3 libry. Tady to teda žádný poklad není, je to normálka, ale u nás se vám nic tak levně koupit nepodaří... Taky jsem si pořídila jeden z mých oblíbených filmů poslední doby - Wanted, a první díl Lary Croft, Tomb Rider. Radost jsem měla velikou=) Když jsem se znovu potkala s Jé, zeptala jsem se, jestli si koupila nějaké to sladké. Jé vytáhla z batohu docela velkou krabičku, ve které se smutně převalovala poslední hrst gumových bonbonů. Vrazila mi ji do ruky se slovy: "Já už to vyhodím, tak jestli chceš, dojez si to". To se ví, že jsem to dojedla....=/

V dalším úžasném obchůdku, který jsem objevila, jsem si koupila dvě báječné sady razítek s celou abecedou (tedy anglickou, žádné čárky nebo háčky), jednu velkou a druhou malou, aby mě nic nepřekvapilo, a modrý inkoustový polštářek. Všecko to bylo úžasně levné a měli tam dokonalé věcičky, různá děrovátky, tiskátka a stužky, barevné papíry, samolepky, obálky a lepítka, prostě ráj pro takového maniaka, jako jsem já... Musím se tam zajet ještě aspoň jednou podívat a koupit si razítek ještě víc=) Nakonec jsme zašly do obchodu, který lákal moje oči ze všeho nejvíc. Měli v něm totiž neuvěřitelný výběr různých ořechů, sušenýho ovoce, slaných směsí, cukrátek a pobně. Výběr byl tak obrovský, že kdybych neměla svoje úplně nejvíc oblíbené brazilské ořechy v čokoládě, nejspíš bych se otočila na podpatku a bezradně odkráčela. Ale protože jsem je zahlídla skoro okamžitě (asi nějaký šestý smysl či co...), čapla jsem 400g balíčak a radostně běžela k pokladně. Asi čtvrtinu jsme snědly s Jé ještě cestou domů, ale řekla jsem si, že víc už si dneska nedám. Budu mlsat každý den jenom pár kousků, aby mi to dlouho vydrželo a abych zase nenabrala svého ztraceného půl kila zpátky...

Nakonec jsem nejedla ani ořechy, ani nic dalšího. Hlad nebyl a dokonce se mi podařilo nalít do sebe ještě sklenici vody. Dnes bych to tedy shrnula tak na 1,5 litru. Nebyla to ovšem všecko voda, ale i sprite...

Večer jsem strávila u počítače, koukala na seriály a prostě se jen tak bavila. Prima zakončení skvělého dne=)

Karamelka

Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky osobni

Související články